JUDr. Pavla Schődelbauerová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz: Chtěla bych se zeptat na rozúčtování služeb spojených s bydlením v domech, kde vzniklo SVJ. Jde mi konkrétně o rozúčtování nákladů elektřiny společných prostor, které v sobě zahrnují také stálý plat za elektroměr a mnohdy ještě další náklady, jako např. výměnu zásuvek, vypínačů apod.
Je mi jasné, že tyto náklady se mají rozúčtovat na vlastníky jednotek a to dle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
Jak to ale správně provádět v případech, kdy vlastník bytu tento byt neužívá a ani jej nepronajímá – byt je prázdný? Při rozúčtování jsme postupovali v těchto případech tak, že jsme vždy naúčtovali vlastníkovi bytu tento náklad, tj. jako kdyby v bytové jednotce byla 1 osoba. Prováděli jsme to takto i v případech, kdy byt byl v podílovém spoluvlastnictví např. 4 osob. Při rozúčtování nákladů za elektřinu spol. prostor v budově jsme i v tomto případě náklady rozúčtovali pouze na 1 osobu (tj. v případě, že v bytě nebydlela ani jedna osoba, byt byl volný).
Je to tak správně? Nyní se nám totiž ozval vlastník bytové jednotky, který tento byt neužívá a ani jej nepronajímá a pohoršoval se nad tím, že jsme mu náklady za elektřinu společných prostor v domě naúčtovali. A jak by se postupovalo v případě úklidu společných částí domu? V mnohých případech v domech uklízí úklidová firma s tím, že SVJ odsouhlasilo, že tyto náklady se budou rozúčtovávat dle počtu osob. Jsme oprávněni vlastníkovi, který byt neužívá a ani ho nepronajímá tyto náklady naúčtovat? A pokud ano, tak podle jakého předpisu?
Odpověď: Váš dotaz směřuje na výklad postupu dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
Podle ust. § 1208 písm. e/ NOZ náleží do výhradní působnosti shromáždění vlastníků jednotek schvalování druhu služeb (plnění spojených s užíváním bytu), záloh na jejich úhradu a konečně způsob rozúčtování cen služeb na jednotky.
Ve shodě s tímto pak zákon č. 67/2013 Sb. předpokládá existenci rozhodnutí shromáždění o rozsahu poskytovaných služeb (§ 3 odst. 2), o výši záloh (§ 4 odst. 1), jakož i o způsobu rozúčtování (§ 5 odst.1). Zákon o službách tedy primárně předpokládá svobodné rozhodnutí na straně poskytovatele služeb. Teprve v okamžiku, kdy takové ujednání není přijato, stanovuje sám způsob rozúčtování, např. tedy pro osvětlení prostor v domě (viz. Váš dotaz) podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování. (viz. § 5 odst. 2 písm. d/)
Ustanovení § 2 písm. g/) tohoto zákona pak za osobu rozhodnou pro rozúčtování služeb považuje vždy vlastníka jednotky. Není přitom důležité, že byt fakticky neužívá. Pro případ, že by byt dále pronajímal, byl by osobou rozhodnou nájemce. Osoba vlastníka by se pak již nepřičítala.
Shora uvedené platí shodně také pro úklid společných prostor (viz. § 5 odst. 2 písm. g/ citovaného zákona).
Minimální počet osob pro rozúčtování, tj,. jedna osoba, se odvozuje od skutečnosti, že dům je zařízením vybaven a že zařízení je vždy připraveno k použití, přičemž je potřeba provádět pravidelně opravy, revize apod., a to ať již je zařízení využíváno nebo ne, neboť i při neužívání se zařízení opotřebovává.